Zúčastnila jsem se přednášky od autorky hry Leslie McDevitt na ClickerExpo 2021, ze které v tomhle shrnutí čerpám.
Ilustrační obrázky jsou převzaté z těchto stránek:
Reducing Leash Reactivity: The Engage-Disengage Game | Karen Pryor Clicker Training
MESSY Dog LLC – MESSY Dog Training (messydogkato.com)
Věřím, že si díky tomuto shrnutí tak jako já uděláte jasno v tom, co to vlastně je LAT ;).
Co to je?
- Způsob konverzace o prostředí
- Způsob dostání rychlé zpětné vazby od psa ohledně jeho hranice
- Způsob jak ze spouštěče udělat (podnět pro) povel
- Způsob využití psí schopnosti označit něco svému páníčkovi (něco viditelného, zvuk, pach…)
- Způsob jak dát psovi vědět, že se něco možná stane nebo objeví, aby se nelekl
- Způsob normalizovat podivné věci
- Způsob kompromisu mezi psem toužícím fixovat něco očima a páníčkem toužícím po očním kontaktu se psem
- Způsob jak dát psovi vědět, že s tou „věcí“ NEbude interagovat (když chce, nebo i když nechce, takže mu slíbíte dobrý konec)
- Způsob jak psa udržet dál od zamrznutí, zírání…
Co to není?
- NENÍ TO shaping (tvarování) s cílem interakce
- NENÍ to povel, který vyžaduje specifické nebo konzistentní chování
- NENÍ to nucení psa podívat se na něco
- NENÍ to způsob klidného seznamování s novými lidmi (např. chceme bez nadšeného skákání) nebo psy – je to BEZ jakékoliv (současné nebo budoucí) interakce!
- NENÍ to o podívání se na něco (počkat, cože? :D)
Pes nám to totiž může ukázat jakýmkoliv méně či více výrazným signálem:
- Otočením celé hlavy a pohledem na věc
- Pouhé otočení očí daným směrem
- Natočením/nakloněním hlavy do daného směru
- Pootočení uší
- … (je potřeba pozorovat svého psa a všímat si jeho osobitých signálů – někteří se na dané věci dívat nechtějí, moc dobře vědí o co jde a ví kde to je, tak například jenom nastraží uši…)
Kdy to používat?
- Když je v prostředí jedna zřejmá věc, kterou potřebuje pes zpracovat
- Když pes chce na něco koukat, ale já potřebuju jeho pozornost
- Když pes přehnaně reaguje na změnu pozice/rychlosti nějaké věci, nebo nenadálé změny v prostředí
Kdy to NEpoužívat?
- Když se potřebujete dostat skrz prostor s velkou spoustou podnětů najednou
- Když je pes za hranicí svých schopností/není připravený
- Když nemůžete zaručit dobrý konec situace (běží k vám pes navolno)
- Když se pes bezdůvodně vzrušuje (aby s vámi necvičil, protože chce odměny ;))
Proč dávat slovní povel, když to pes umí nabízet sám?
Tedy důvody, proč to dělat jinak než ve hře všímej/nevšímej (o té víc níže).
- Brzké varování pro psa od páníčka
- Když pes přehnaně nabízí koukání na všemožné podněty, ale vy chcete oční kontakt a koukání pouze na jeden určitý podnět
- Díky rozdílnému pojmenovávání jednotlivých podnětů dáme psovi konkrétní informace o tom co se děje/blíží
Trénink jednotlivých kroků v řetězci LAT
Samotné ukázání předmětu psem
1. „Old school“ postup
- Zachycení s neutrálním objektem, pes je na volno (na vodítku)
- Za zády mám ruku s neutrálním všedním předmětem (kniha, hrnek, mobil…)
- Dám jí do strany – pes se koukne – kliknu před jakoukoliv interakcí (pohybem k předmětu…) – odměním psa u mě (předpokládá se, že má označovák spojený s odměnou a sám se otočí)
- Pes má zažitý předchozí krok -> otočí se na mě zpátky před kliknutím a já mu označím až pohled zpátky na mě, po kterém přijde odměna
- Jakmile se pes okamžitě po objevení neutrálního předmětu otáčí na mě, můžu předřadit slovní povel, který bude spojený s tímto předmětem
- Položím neutrální předmět někam jinam (ideální je vytvořit trojúhelník páníček – pes – předmět) a pes se na něj podívá i když se předmět nehýbe -> chápe slovní povel a má ho spojený s tímto konkrétním předmětem
- Postupně vyměním neutrální předmět za podněty pro psa více „vzrušující“ (nejdříve plyšový pes, poté člověk, pak reálný pes v dálce – prostě podle konkrétního psa) a opakuju kroky zase od začátku
Kdy je lepší zvolit druhou metodu:
- Když pes nabízí jiná chování (např. naučenou nulovou variantu) -> aby si to nespojil např. se sedni a podívej se na)
- Když má pes velké tendence pohybovat se k neutrálnímu předmětu (učili jsme nosetouch/targety a on si myslí, že jde o totéž…)
- Když je pes z cvičení velice vzrušený (LAT by měl pes mít spojené s klidem)
2. LAT jako součást tréninku s dekou (part of mat work)
Momentálně preferovaná metoda Leslie McDevitt
Předpoklady pro úspěšný trénink LAT s dekou:
- Pes už ví, že má být na dece i když se něco okolo děje
- Pes má na dece dobrou výdrž
- Pes má deku spojenou s relaxem, je v klidu (-> spojí si LAT s klidem)
- Jdi na deku
- Objeví se osoba – páníček odmění psa na dece – člověk odejde
- Odměnění operantního chování: Osoba se objeví – pes si jí všimne – páníček odmění psa na dece – osoba odejde
- Přidání slovního povelu: Osoba se objeví – páníček řekne slovní povel pro LAT – pes označí osobu páníčkovi – páníček odmění psa na dece – osoba odejde
- Nejdříve trénovat přicházení známé osoby, potom cizího člověka, později může přijít osoba i se psem, případně jiným těžším podnětem pro psa
- Poté trénovat v těžším prostředí zase od začátku s dekou
- Generalizovat i na situace bez deky (nejdříve zase uvnitř atd.)
Prudká otočka hlavy
1. Semtamy s pamlsky
- hodím pamlsek za psa, jakmile ho žere tak volám, kliknu moment otočení hlavy (neklikám oční kontakt, ten být nemusí), hodím další pamlsek
2. Přivolání z kennelky
- Krmím psa v kennelce vzadu a stojím za ní, zavolám, on vyběhne a kliknu přesně v moment když stáčí hlavu kolem kennelky ke mně
Přidání do řetězce LAT hluboký nádech („take a deep breath“)
Koncept „biofeedback training“ od Karen Overall převzatý Leslie McDevitt
Povel – pes ukáže – otočí se – nádech výdech – klik – odměna
- Pes se naučí na povel hluboký nádech a výdech (zachycením, opravdu to jde vidět, když se koukáte psovi z blízka na nozdry, doporučuji to nejdříve vysledovat když pes odpočívá a v klidu dýchá, až potom na to koukat při tréninku, kdy je pes pravděpodobně kvůli pamlskům vzrušený
) - Hluboký nádech je super uklidňovací prvek, je to navíc přirozený opak štěkání/vrčení…
- Může to být spojené s pevným očním kontaktem
- Pes toto musí mít dokonale naučené z domácího prostředí
Co jsem si z toho všeho odnesla?
- LAT není hra všímej/nevšímej
- Jde o naučení psa ukazovat určité předměty/podněty po konkrétním povelu (a tím si k nim v hlavě udělat trošku jiný vztah ). Díky tomu mu zároveň rozlišnými slovy dáváme informaci o tom, co se bude dít.
- Není to podívej se na něco, ale jakkoliv mi ukaž, kde ta daná věc je
- Základem je naučit psa ukazování v klidu
- Je dobré dbát v tréninku na vypilování jednotlivých kroků k dokonalosti a poté je spojit dohromady do řetězce LAT (rychlé otočky hlavy k majiteli, nádech…)
A co je to hra všímej/nevšímej?
- Hra v reálných situacích, abychom psovi snížili strach nebo jiné reakce na určité podněty
- Začínáme trénovat s problémovým podnětem, ale v dostatečné vzdálenosti
- Nedáváme slovní povel, pes si všímá problémových podnětů sám a my označujeme a odměňujeme klidné pozorování vzrušivého podnětu
Jak by tedy vypadaly slovní povely, aby to vystihovalo rozdíl v těchto odlišných hrách?
LAT (Look At That) = podívej se na: Kde je pes? Kde je pán? Kde je kočka? …
Všímej/nevšímej: Co tě stresuje?
